„Nejdřív se Vám představím, jak se většinou představuji. Jsem pravoslavný, věřící levicový intelektuál, vždy bezpartijní, kterému nesmírně záleží na tom, že má čistý štít jako Cyrano z Bergeracu,“ řekla mi úvodem nedávného rozhovoru, který jsem s ní v Ostravě vedla tahle předrevoluční ikona životního stylu Rajko Doleček, ročník 1925.
Umí hovořít o zdraví, fakt, že jsme od prosince 2015 potvrzeně nejtlustším národem EU nese těžce a označuje ho za tragédii. O endokrinologii a hormonech, které mu naplnily celý život, mluví s nevídanou láskou. Doma má stohy knih, výstřižků, skript a časopisů a vedle gauče mu leží dvě činky.
"Můj dědeček říkal, jsme v rukou božích. A já říkám – maminko a tatínku, děkuji za vhodný genetický kód, že se mohu pochválit už čtyřicet roků stejnou váhou. Šedesát devět až sedmdesát jedna kilogramů. A ještě děkuji Pánovi, že jsem všechno přežil - leukémii v jedenadevadesátém a před tím, za války, blízkost výbuchů v Bělehradě – ať už od Němců anebo od spojenců, kteří se špatně strefovali." Rajko Doleček je devátým rokem vdovcem, otcem syna Branka, který žije v Praze a je developer a dědečkem tří vnuček. Ohromný vypravěč, briliantní mozek a neúnavný bojovník. A to zdaleka ne jen s nemocí zvanou obezita. Už za druhé války byl v Rudé armádě a zapojil se aktivně i do nedávné války v Jugoslávii (1991-2001).
"Světoví lídři dělají rozhodnutí, která neodpovídají křesťanské tradici. Kdyby nic jiného. To, co doporučují a nařizují je vraždění a dělání lidí nešťastnými. Víte, když má člověk hodně roků, pokud nemá alzheimera, dívá se na věci s určitým nadhledem, " řekl mi a od hubnutí jsme se dostali takříkajíc k vyšším úrovním. Časopis je neotiskl, ale moje setkání s ním bylo jednoznačně poznamenané profesorovým srbstvím a přesvědčením, že svět se nechová správně. "Mě to mrzí. Do roku 1990 jsem byl demokrat, tvrdě jsem miloval Spojené státy, americká vlajka byla mojí vlajkou. Ale, když pak udělali, co udělali a nechali NATO sedmdesát osm dnů a nocí bombardovat Srbsko, nezlobte se na mě, ale pro mě se NATO zachovalo jako zločinecká organizace," říká.
Profesor Doleček napsal několik knih o svém náhledu na válku v Jugoslávii, zabývá se dějinami své země z níž po mamince pochází a za své přátele označuje například Radovana Karadžiče a Radko Mladiče. Za druhým jmenovaným jezdí už pár let do vězení do Haagu (což si sám vyběhal a zařídil) a chystá vydání Mladičových dopisů z vězení.
Potkáte někoho naprosto výjimečného, přímého, otevřeného, vzdělaného a přitom velmi pokorného. Někoho, kdo hodně pamatuje a moc se nad věcmi nedojímá. Přijďte.
Na viděnou ! Pavlína Wolfová