Tetovaný profesor jménem Herák

Tématem , či chcete-li zaměřením, Davida Heráka je využití nejnovějších vědeckých poznatků při tradičních postupech zpracování zemědělských produktů v rozvojových zemích.V zemi osmnácti tisíc ostrovů tráví David Herák dobře polovinu roku, sblížil se tam s jednou rodinou, jíž jakoby byl členem a nosí místní tradiční tetování. Indonésie, kterou zná většina Čechů skrz prizma dovolené na Bali, je tak pestrá a složitá, že jsme o ní v klubu mluvili dobře tři hodiny. Začalo se přírodou, skončilo byznysem. 
„Češi už jednou v Indonésii prorazili a nevidím důvod, proč by neprorazili znovu. Je to nejsilnější ekonomika jihovýchodní Asie. Jsou zde významné české kořeny. Například Tomáš Baťa zde ve 30. letech otevřel továrnu,“ řekl v roce 2013 ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS), který do Indonésie vedl květnovou podnikatelskou misi. Zkoumal stopy Česka na ostrovech a vypočítaval, co se nám už podařilo a co ne. Metro nám uteklo, letiště je stále ve hře, vyprávěl tehdy médiím. V té době už balil vysokoškolský pedagog David Herák kufr a pomalu vyrážel na praktickou misi. Dnes tam tedy i díky němu například funguje nezisková organizace, univerzita a dobrá pověst českého zemědělství. 
Je na co navazovat . V letech 1961–1965 studovalo mnoho mladých Indonésanů v tehdejším Československu. V Jakartě dodnes existuje spolek absolventů, kteří hovoří česky a v dobrém na zemi svých studií vzpomínají. Podle Davida Heráka je nyní dobrá příležitost pro nové česko-indonéské vazby na úrovni vysokého školství, protože podle nového nařízení vlády musí do konce roku 2024 mít všichni indonéští akademici doktorát.To je asi 15.000 lidí, na jejichž vzdělání ovšem v Indonésii nejsou kapacity, nutně budou muset za Ph.D. studiem vyrazit do zahraničí. Proto dnes v  Jakartě i funguje klub, kde se Indonésané učí česky.
Tématem , či chcete-li zaměřením Davida Heráka je využití nejnovějších vědeckých poznatků při tradičních postupech zpracování zemědělských produktů v rozvojových zemích. 
Prof. David Herák, Ph.D. působí na katedře mechaniky a strojnictví, Technické fakulty ČZU v Praze. Profesně je zaměřen na problematiku aplikace zemědělských technologií a na energetickou náročnost zpracování zemědělských produktů v oblastech tropického pásma. Jeho výzkumná práce je hlavně zaměřena na výzkum energetické náročnosti zpracování semen Jatropha curcas L. a jejich mechanických a fyzikálních vlastností. V minulosti se aktivně podílel na projektu zahraniční rozvojové pomoci na Indonéské univerzitě UNITA a na této instituci působil jako hostující docent. V současné době je koordinátorem několika mezinárodních projektů v Indonésii a je garantem projektu Erasmus plus Indonesia. Doc. Herák je také spoluřešitelem dvou rozvojových projektů ČZU na Etiopské Univerzitě v Hawasse, kde působí jako hostující profesor. V současné době je členem několika mezinárodních vědeckých organizací, předseda odborné komise Energetika ČJMF, člen redakční rady prestižního vědeckého časopisu Biosystems Engineering a je také členem několika dalších redakčních rad mezinárodních vědeckých časopisů.